Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Aktuální stavy toků

19.3.2024 08:00

Aktuální výška:

178 cm

19.3.2024 08:10

Aktuální výška:

81 cm

Aktuální stavy hladiny v okolí
LG Spytihněv normální
Otrokovice – lávka normální

Odkazy

czech point

znak policie

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Historie Spytihněvi

 

Spytihněv patří k těm vesnicím, které na úsvitu historické doby dosáhly takového postavení a významu k jakému se už později nikdy nedopracovaly. Již sama poloha obce v povodí Moravy ovlivnila její osudy, přinášela své výhody i nevýhody. Lákala naše předky k usídlení, ale hrozba častých záplav je nutila k opatrnosti. Nejednou se stalo, že lidé museli ustoupit a stavět svá obydlí o něco výše, kde by je neohrožoval ničivý živel. Ten způsobil, že se dochovalo poměrně méně archeologických památek než tomu bylo u jiných obcí.

Nejvýznamnějším z nálezů jsou zbytky spytihněvského hradiště, které se v dávné minulosti rozkládalo na levém břehu mezi meandry řeky Moravy v trati Hradišťsko. Z východní části tohoto nížinného opevnění se dochoval val dlouhý asi 160 m, který se zatáčí ve směru od jihozápadu k severozápadu. Je vysoký asi 3 metry, šířka základny dosahuje téměř 20 m. Z vnější strany jsou patrné stopy příkopu. Val byl vyztužen roštovou konstrukcí, která zpevňovala vrstvy propáleného slínu. Tento způsob budování valu navazoval na starší tradici známou z období Velké Moravy. Jiným nálezem byly zbytky základů kostela, na které se narazilo při regulačních pracích ve třicátých letech 20. století.

Založení Spytihněvi bývá spojováno s knížetem Břetislavem, který v bojích s Uhry v letech 1028 - 1030 a získal pro českého panovníka znovu vládu nad územím Moravy. Postaral se o obnovu tehdy zničených kostelů, o opravu hradeb starých měst a hradů a o založení nových měst jako byla Spytihněv a Opava, která byla obehnána pevnou zdí. Účelem byla obrana hranic proti útokům Uhrů a Poláků. Název obce Spytihněv byl dán podle nejstaršího syna knížete Břetislava I. Spytihněva II.
 

kostel_spytihnevJiná zpráva, údajně z roku 1046, se objevuje v listině Břetislava I., který tehdy daroval staroboleslavské kapitule úrok z hradu Spytihněvi. Úrok spočíval v ročním odvodu půl hřivny a vola "na opravu pluhův a oděvy kanovníků". Obě listiny, třebaže svým obsahem významné, jsou středověkými falzy z 12. století. Nelze vyloučit, že obsahují historiké jádro, totiž zprávu o hradu Spytihněvi, který zřejmě v 11. stol. tu již stál jako sídlo zeměpanských úředníků. Byl to Břetislav, který po vzoru Čech rozdělil také Moravu na správní obvody s četnými hradišti jako středisky politické a hospodářské správy. Spytihněv se stala sídlem jednoho hradského obvodu.

 

Na rozdíl od obou předcházejících zpráv je zaručeně pravá známá listina olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1131, jejíž vznik podle posledního výzkumu byl posunut k roku 1141. Vznikla u příležitosti přenesení katedrálního kostela v Olomouci od sv. Petra k sv. Václavu a vypisuje se v ní majetek moravské církve. V listině se jmenují takzvané krstné kostely moravské, to jest takové, u kterých jedině se směly podávat svátosti a pohřbívat. Jedním z nich byl kostel spytihněvský, jehož správcem byl arcijahen. Z obsahu listiny je zřejmé, že ve Spytihněvi stál již kostel. Spytihněv byla tak jedním ze šesti arcijahenství na Moravě, vedle ní bylo též v Olomouci, Přerově, Břeclavi, Brně a Znojmě. O rozsahu spytihněvského arcijahenství svědčí seznam vesnic, které k němu patřily: Jarohněvice, Kostelec, Žádovice, Rusou či Rusov, Velehrad (St. Město), Prakšice, Tučapy, trojí Biskupice, Vasily, Mladotice a Sobnov, dále to byly díly v Zablacanech, Nežticích, Stříbrnicích, Břestku, Kostelanech, Cetechovicích, Žerákovicích, Divokách, Soběhřibech, Ohništkovicích, Lubné, Kvasicích, Bělově, Hyzlech, v dvojím Ořechově, v Brodě, v Opatovicích a v Hošticích. V polovině 12. stol. dosáhla Spytihněv významného postavení. Byla majetkem knížete a příslušela k olomouckému údělu. Její kostel byl střediskem církevní správy, stejně "hrad" představoval vojenské centrum a středisko správy soudní i politické.

Rozdělení Moravy na šest obvodů a šest arcijahenství, doložené ve 12. století, nebylo náhodné a nebylo dáno zeměpisnými podmínkami. To již vylučuje sama blízkost Olomouce a Přerova, Spytihněvi a Břeclavě. Toto rozdělení mělo svůj původ v době daleko dřívější, dokonce v době před vznikem Velkomoravské říše.

 

Další informace k historii obce Spytihněv

 (z publikace: CEKOTA, Vojtěch. Spytihněv: Dějiny obce. Spytihněv, 1991.)

 

 

Bohatá je taktéž historie sportu v naší obci, její kořeny sahají do 20. let 20. století.
 

historické foto fotbalu

 

Jižně od Spytihněvi protéká řeka Morava, která již po staletí svými rozmary ovlivňuje veškerý okolní život.

 

Ve 30-tých letech byl na řece Moravě vybudován plavební kanál, dnes zvaný "Baťův". Zajímavou lokalitou je okolí jezu, kde se od hlavního koryta řeky odděluje uměle vybudovaný kanál s první plavební komorou. Provozuje se zde půjčovna motorových člunů a rybářská bašta "Na rejdě".
 

1936 - Baťův kanál

 

Okolí obce nabízí 30 ha vodních ploch vzniklých vytěžením štěrkopísku. V létě nabízí koupání v čisté vodě a od jara do podzimu možnost sportovního rybolovu.

 

Po březích Moravy a Baťova kanálu území obce Spytihněv protíná značená trasa Moravské cyklistické stezky.

Spytihněv je nejseverněji položenou obcí Slovácka. Místní obyvatelé stále dodržují folklorní zvyky a tradice. Každoročním vrcholem kulturního života jsou Slovácké hody s právem, které se konají druhou říjnovou neděli.